Chýnov MTB maraton 8.6.2013

Víkendový stav přírody po povodňovém týdnu jasně určoval, že trasa Chýnovského MTB maratonu nebude pro dámičky, ale pro ty, kterým nevadí, že se zamažou!

Na tento závod jsme vyrazili ve třech - já, Tom a taťka. Sobotní slunné počasí kompenzovalo marast v lesích, který na nás čekal. Zázemí akce u fotbalového hřiště bylo ukázkové a bylo vidět, že tento závod láká i široké spektrum účastníků. Celkově dorazilo 161 lidí.

Mezi nimi byli samozřejmě mj. klucí z Vystrkova, Kuba Turek a další z Valenťáků a třeba i Ivan Rybařík (vítěz Crocodile Trophy). Jelikož se změnil pořadatel, změnila se i trasa maratonu. Organizátoři trochu přitvrdili a z pohodové nenáročné trasy, jak nám říkal Víťa Prokůpek (ETV), se stal pěkný jezdivý okruh s řadou technických pasáží, přiostřený spoustou bláta a bažin, což jsme zjistili v následujících hodinách.

Chvíli před 13:30 už na startu panovalo předzávodní natěšení a bajkeři se srovnávali do řad. Vše odstartovalo na čas a peloton se rozjel vcelku klidným tempem bez komplikací, aspoň v místě kolem mne.

Na bajku jezdím bez sporttesteru a tedy víceméně na pocit. Když cítím, že nemohu, zpomalím, když vím, že to pojede, snažím se držet tempo a stíhat ostatní. V běhu sporttester používám a znám své meze, ale na kole jsem si ho ještě neosvojil. Po zaváděcí objížďce pole se skupina cyklistů vcelku srovnala a začali se sortovat výkonnostně podobní závodníci. Nevím čím to je, ale někdy mám během závodu nasazené klapky na očích a po projetí cílem si úplně přesně nevybavuju trasu, proto popis trasy bude dost obecný. To je umocněné ještě tím, když jedu s někým ve skupince.

Po cca 5 kilometrech mě dotáhnul Pepa (ETV), tak jsem se ho snažil držet, roviny a lesní cesty to šlo, ale jakmile se sjelo do terénu, Pepa si mě slušně dával. A to jsem si myslel, že se mi technika přece jen zlepšila. Takto jsme dojeli další závodníky. Na trase byla některá místa dost rozbahněná, ale nikdo nezpomaloval a jela se podlaha. Skupinka se snažila spolupracovat a střídalo se. Tímto se omlouvám, že jsem to moc nedával a jel často na chvostu, ale byl jsem rád, že se držím. Stejně jsme víceméně pokračovali až k místu občerstvení (20. km). Zde mi Pepa a ostatní poodjeli a i přes to, že jsem se je snažil uviset, se mi to až do konce nepodařilo. Druhou polovinu jsem jel částečně s jinými závodníky, které jsem potkal. Po výšlapu k vysílači jsem se však utrhnul a jel sám. Snažil jsem si hlídat záda a držet pozici. To se dařilo. V posledním kopci před cílem (lesní rozbahněná cestička) jsem dotáhnul jezdce přede mnou, ale nepodařilo se mi ho předjet, poté už jsem jel na jistotu a při průjezdu městem jsem si medil, že budu brzo v cíli.

Na okruhu byla pěkná místa jako prudké mezičky někde v druhé třetině trati, pak singlík mezi stromy a bavilo mě i to bahno. Naštěstí kolo dobře pracovalo a jelo bez problémů. Někteří však takové štěstí neměli a bylo k vidění dost defektů. Někteří i dost kufrovali a je pravda, že značení mohlo být lepší (ne všichni jsou místní nebo z okolí, znalí prostředí). Mně pomohla jízda přes kritická místa ve skupince, kde jsem stopro důvěřoval cyklistům před mnou.

Nakonec z toho bylo celkové 39. místo v cíli a čas se zastavil na 2:01:47. Šlo by jet větší palbu, ale nějak jsem to ten den nedával, jakoby mě někdo držel za p**el. Pepa nakonec o minutu v cíli dříve. Než jsem se stačil rozkoukat, přifrčel i Tom s „malým“ Pavlem Prokůpkem (ETV) v čase 2:13:31. Tom, kdyby trénoval, tak jezdí dost přede mnou, má v sobě ducha závodníka a do každého závodu dá vše. V Pavlovi, jestli u cyklistiky vydrží, má ETV solidní potenciál. Kuba Turek (Velosport Valenta) zase řádil, čas 1:48:47 je pro mě zatím unreal!

Nakonec do cíle dorazil i taťka v čase 2:41:49. Jeho druhý cyklozávod si užil, ale bohužel v jedné části zakufroval, tak se výsledný čas o něco navýšil.

V porovnání s časem vítěze - 1:37:02 jsem dost břídil, ale i tak jsem si sobotní odpoledne užil.

Nezbylo nic jiného, než vystát si nekonečnou frontu na wapku, umýt kolo i sebe, najíst se, podívat se na vyhlášení a pádit dom.

Libor, 13. 6. 2013