Hervis 1/2 maraton 6. 4. 2013

Rok se s rokem sešel a opět jsem nastoupil na start Hervis ½ maratonu v Praze. Po loňské zkušenosti, kdy mě nadchla organizace a atmosféra na trati jsem využil ještě poslední možnost studentské slevy na startovné a na závod se přihlásil. Takto učinilo zhruba dalších 12 tisíc lidí. I přesto, že se k Rudolfinu dostavila taková masa lidí, vše probíhalo víceméně hladce. Poučen z předchozího roku, kdy mi byla před startem zima (bylo asi 10°C) jsem s převléknutím vyčkával těsně před čas startu. Letošní rok bylo ještě chladněji (asi 3°C), přesto jsem zvolil krátké trenýrky, dlouhé funkční triko, kulíšek a rukavice a za boty Vibram Fivefingers Bikila LS. (Je to vlastně přesně rok, kdy jsem začal v pětiprsťákách běhat.) V 11:45 jsem se v zázemí trochu proběhnul, protáhnul a vyrazil do koridoru B, který mi byl dle uvedeného času přidělen. V hloučku dalších běžců zima nebyla. Ve 12:00 zazněl výstřel z rukou Jarmily Kratochvílové a my se tak vydali na trasu Prahou.

První tři kilometry to byla trochu proplétačka mezi lidmi, později se však všichni rozestoupili a drželi se svého tempa. Já se upnul na čas 1:30, který jsem si na hodinkách dle tempa hlídal. Přede mnou běžel i vodič ne tento čas, takže bylo vše ok. První kilometry utíkaly, davy fanoušků kolem trati podporovaly mohutným skandováním a vzdálenost do cíle se krátila. Do desátého kilometru se mi běželo krásně. Od 13. km se mi vodič začal vzdalovat a já bohužel nebyl schopen reagovat. Cítil jsem, že zpomaluji, ale pořád jsem se snažil nezpomalit příliš. Tou dobou už jsem bohužel zaregistroval puchýř na pravém palci a na levém bříšku chodidla. Adrenalin však dělal své a tak jsem nově vzniklé útvary na noze snažil nevnímat. Od 15. kilometru přišla na řadu obchodní šeď karlínského byznysu a s tím i méně fandících lidí. Vidina cíle mě však hnala kupředu a tak jsem se snažil ještě trochu zrychlovat. To bylo ale opravdu jen pocitové zrychlení, protože časy daných kilometrů hovoří opačně. Na 18. kilometru jsem se naposledy občerstvil a vydal se k finiši. Za Těšnovským tunelem se opět tvořil špalír fandících, který mě neskutečně hnal dopředu, i když jsem byl opravdu unaven. Poslední kilometr jsem si opět připadal jak Zátopek, protože podpora lidí je obrovská a je jedno, jestli jste na 660. místě v pořadí.

Nakonec jsem se v cíli objevil v čase 1:32:48. Spokojen, že jsem si udělal nový osobní rekord a spokojen, že to mám za sebou. Medaile, termofolie, banány, pití a hurá do úschovny batohu. I když jsem si myslel, že tento rok je to moje poslední účast v Praze, příští rok to přece jen ještě zkusím dostat pod 1:30. Tahle pražská masovka mě totiž baví!

5. km: 21:28 (4:17 min/km)

10. km: 21:19 (4:15 min/km)

15. km: 22:24 (4:28 min/km)

20. km: 22:56 (4:35 min/km)

Výsledný čas: 1:32:48

Libor, 8. 4. 2013